Život ve vzpomínkách

17. března 2018 v 7:00
Každý z nás máme jistě spoustu vzpomínek, na které nechceme nikdy zapomenout, ale i vzpomínky, na které by jsme nejraději hnedka zapomněli. Všichni občas zavzpomínáme na naše dětství, na stare dobré časy atd. Prarodiče nás občas i nudí tím jak nám pořád dokola vypráví o tom jaké to bylo dřív. Ale občas by jsme si je měli vyslechnout, protože za pár generací se bude už jen nad některými věcmi spekulovat, sice existují knihy, ktere nám přibližují jake to tehdy bylo, ale preci jen je lepsi si to vyslechnout od někoho vam blizkeho, protože oni to mohli prozivat úplně jinak. Vzpomínky jsou velmi důležité, i některé knihy nebo serialy jsou založeny jen na vzpomínkach hlavniho hrdiny. Vzpomínat muze být krasne ale i velice smutné a i proto by jsme se nemeli utápět ve vzpomínkach, ale zit přítomností.

Omlouvám se že dlouho nevysel zadny příspěve, ale neměla jsem moc cas. A jeste se omlouvám ze mi tam někde chybí hacky a carky, blbne mi klávesnice.

❤️-br-❤️
 

O lásce

26. ledna 2018 v 7:00
Vím že toho nevím moc o lasce, ale něco málo jsem už zažila.
Můj nejlepší kamarád mi řekl že mě má rád a že se mnou chce chodit, já jsem ho odmítla s tím že naše přátelství je pro mě víc. Postupně se naše přátelství začalo měnit. Začali jsme se odcizovat. A z mého kamaráda Fandy se najednou stal pro mě nesnesitelný člověk. Jednou mého kamaráda Ondru napadla šílená věc a to že spolu budeme naoko chodit aby můj bývalý kamarád Fanouš začal žárlit. A opravdu se tak stalo. S mým "přítelem" jsme skoro každý den chodili vyprovázet mojí kamarádku Kiki domů, bylo to hlavně kvůli tomu že Fanouš chodil s Kiki ze školy každý den. Já vím bylo to ode mne hrozně hnusný, ale stalo se. S Ondrou jsme stále předstírali. Byli jsme taková parta: já Kiki a Ondra. Kiki věděla že s Ondrou doopravdy nechodím. Společně jsme si pořád povídali, měli jsme i na Messengeru vlastní skupinu, do které jsme si pořád psali když jsme zrovna nebyli společně. Jednoho dne se stalo to že hry, které jsme na Messengeru vždy hráli jako co by jsi radši atd. začala Kiki s Ondrou hrát jen spolu v soukromém chatu. Já vim je to maličkost, ale mě to strašně vadilo, byla jsem z toho strašně smutná. Jo a možná vás zajímá jak jsem se to dozvěděla. Kiki mě napsala že tohle spolu hrají. A mě to přišlo ještě víc líto. A pak jsem si uvědomila že to co k Ondrovi cítím nebude jen kamarádství ale možná i něco víc. O to horší pro mě je když vím jak si oni dva spolu rozumí a já jsem jako třetí kolo u vozu.


Vím dneska to nebylo o knihách, ale vlastně tohle se v knihách vyskytuje často. Je to taková hlouposti ale musela jsem se někomu svěřit. Děkuju za přečtení tohoto článku. Budu moc ráda za komentáře.

Absolutní nula

10. ledna 2018 v 7:00
Každý z nás si už alespoň jedenkrát řekl, že je absolutní nula, že všechno co udělá se pokazí, že všichni v kolem jsou lepší než my. Ale podle čeho soudíme kdo je nula a kdo ne? Každý z nás má své problémy, své nedokonalosti, ale každý v něčem také vynikáme, ať už je to sport či škola, každý z nás je v něčem výjimečný. Většinou, si ale své chyby a problémy necháváme pro sebe a tak všichni okolo nás vidí jen tu dobrou stránku naší osobnosti a někteří lidé by si ve srovnání s námi mohli opravdu připadat jako absolutní nula. I v knihách se můžeme dočíst o lidech, kteří si o sobě myslí že jsou absolutní nuly a my si buď přijdeme ještě víc jako nuly a nebo nám naše problémy v porovnání s tím co se dočteme přijdou hloupé. Nikdy nesuďte lidi, když je pořádně neznáte, všichni mají své problémy, i když to nedávají najevo.


Děkuji za přečtení tohoto článku. Případné typy mi napište do komentářů.😘
 


Co kdyby???

15. prosince 2017 v 7:00
"Co kdyby ?" to je otázka na kterou nelze jen tak lehce odpovědět. Tuto otázku by jsme si neměli často klást, měli bychom žít tím co je právě teď. Ale co kdyby se čas obrátil a běžel by pozpátku? Co kdyby? Odpovědí na tuto otázku bude nejspíše jen představa člověka s velkou fantazií, ale nejspíš se nikdy nedozvíme jak by to doopravdy vypadalo. Ale přesto se na takové otázky ptáme, protože co kdyby nám někdo odpověděl? Když čteme knihu nejspíš si všichni říkáme co kdyby se stalo...., co kdyby se kniha stala skutečností? Můžeme si nad takovouto otázkou lámat hlavu, ale není lepší si užívat toho co víme že tak je? Toho co víme že i tak zůstane? Ale přeci jenom, co kdyby???


Ps. Napište mi prosím nějakou dobrou knihu na čtení a nějaké knihy, na které by jste chtěli recenzi. Děkuju 😘

Chci být víc než... čtenář

3. prosince 2017 v 7:00
Chci být víc než jen čtenář. Čtenář, který sní o tom že prožije stejný život jako hlavní hrdina jejho oblíbené knihy. Prožívá s ním radost, lásku ale i smutek a strach. Tyto naivní sny skončí po dočtení posledních slov poslední kapitoly a čtenář, který posledních pár týdnů prožil v příběhu knihy, co zrovna četl, se musí vrátit zpět do svého, oproti příběhu z knihy, nudného života. Ale i čtenáři by se měli radovat z maličkostí a pokusit se, aby i jejich život byl o něco zajímavější, už aby nemusel utíkat do virtuálního světa z knihy.

Všem klukům které jsem milovala 1,2,3 díl

31. srpna 2017 v 10:31
Tato "série" knih je úžasná (Všem klukům které jsem milovala, P.S. stále tě miluju, Navždy s láskou Lara jean)

Jsem holka z vesnice poblíž středně velkého města. Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla někde žít šťastněji, ale při čtení těchto knich jsem si uvědomila, že chci prožít to, co prožívá Lara Jean se svým klukem Peterem. A uvědomila jsem si, že když tady zůstanu tak nikdy nic podobného nezažiju. Nezažiju opravdovou lásku. Při čtení těchto knich jsem si všechno uvědomila, že chci na střední někam daleko odsud, sice Lara Jean na střední byla doma ale měla to s určitými věcmi lehčí. Měla sestry, kterým se mohla se vším svěřit, její otec byl gynekolog, takže chápal co asi pociťuje. Vlastně byla tak trochu jako na koleji, měla tam své kamarádky (sestry) a někoho kdo jí rozuměl a chápal co cítí (táta). A přesně tak by to na koleji mělo být. Její otec byl dost ohleduplný a nevadilo mu když si jeho dcery přivedou domů nějakého kluka. Kdežto já, i kdybych byla stejně stará jako Lara Jean tak by mi to neprošlo, a právě v tom je bydlet na střední na koleji nebo na intru lepší. Nikdo mě nebude pořád hlídat. Proto chci na střední někam daleko od domova. Protože si myslím že jen tak mám možnost prožít to co prožívá Lara Jean. Lásku.



Děkuji za přečtení tohoto článku.
Případné dotazy, nebo nápady mi můžete psát do komentářů.
-BR-

O mně

31. srpna 2017 v 9:56
Ahoj, já jsem 14ti léta holka co ráda čte. U čtení mnoha knih jsem nejen měla pocity které pociťovali hlavní hrdinové, ale i pocity ze svého vlastního života. Tento blog bude právě o mých pocitech při čtení a radách které knihy na čtení doporučuji apod...

Kam dál